Televizní banka skončila. Vítězí iPadizace, říká bankéř

23.11.2012 | Petr Kučera

foto

Nástup smartphonů udělal z internetového bankovnictví zastaralou statickou aplikaci. Boj o klienty teď vyhrají banky, které rychle zareagují na trend "iPadizace".

To je hlavní trend, který pro příští rok očekává Jan Lamser, člen představenstva ČSOB, který je vrchním ředitelem banky pro masový trh a současně šéfem Poštovní spořitelny.

Orientace nových bank jen na nízkou cenu a základní produkty je podle Lamsera slepou uličkou, stejně jako snaha některých konkurentů o přílišnou segmentaci klientů.

Ve druhé části rozhovoru se mimo jiné vrací i k neúspěšné službě Televizní banka nebo hodnotí přístup státu k rozvoji e-governmentu v Česku.

Aktuálně.cz: V ČSOB jste oficiálně "vrchním ředitelem pro masový trh". Jaké hlavní trendy tedy na masovém trhu čekáte v příštím roce - poté, co na něj v předchozích dvou a půl letech vstoupily čtyři nové banky?

Jan Lamser: Tak tím zásadním trendem paradoxně je, že něco takového jako masový trh přestalo existovat. I já proto přejmenuji svoji divizi... Ukazuje se totiž, že potřeby klienta se z 95 procent neliší. Čím dál více se to překlápí do režimu, jako je iPad - máte určitý standard, ať jste mladší, nebo starší, sportovec, nebo třeba kuřák. Díky smartphonům se ta úroveň srovnává. Bankovnictví se musí zbavit tradiční segmentace, že někam chodí chudší a jinam boháči, protože z hlediska standardu služeb se to vyrovnává.

A.cz: Bude také u internetového bankovnictví ČSOB a Poštovní spořitelny sjednocení intuitivní jako iPad?

Ano, jsou určité trendy, kterým se musíme přizpůsobit. Aplikace jsou čím dál tím víc klientsky orientovány, standardizovány, míří k intuitivnímu ovládání. Bude na vás jako na klientovi, jak si ten systém nakonfigurujete, jaké služby si aktivujete, podobně jako třeba na Androidu.

Internetové bankovnictví obecně je dneska vlastně velmi statická aplikace, jakoby dvacet let stará, kterou si spustíte někde v DOSu, vyleze úvodní obrazovka a vy jste odkázán na nějakou hierarchickou strukturu pohybu. Dodnes jsme odkázáni na rigidní strukturu stránek, je to hodně přežité.

Zato teď se musí stát daleko otevřenějším, interaktivnějším a modulárnějším, zvolíte si třeba nějakou nadstandardní službu. A víc se to propojí s aplikacemi mimo svět internetového bankovnictví, typicky s těmi datovými schránkami, o nichž jsme mluvili v první části rozhovoru. Podle toho se snažíme novou službu designovat.

Nováčci jdou po slepé uličce

A.cz: Na moderněji vypadající internetové bankovnictví se teď snaží nalákat hlavně nové "nízkonákladové" banky, jejichž hlavní výhodou jsou nízké nebo nulové poplatky. Jak vnímáte tento trend?

Nástup těchto "virtuálních operátorů" postavených na internetu považuji každopádně za zajímavý fenomén a jsem zvědav, kam se bude vyvíjet. Jejich obchodní model je cenově velmi atraktivní, dramaticky snižují náklady díky obsluze účtu čistě přes internet. Ale nabízejí omezený balíček služeb.

Podle mne jde ale v zásadě pořád o elektronické bankovnictví v designu konce 90. let, v rozsahu služeb stejné, a považuji to za slepou uličku. Ty nové banky vytváří službu, která je sice laciná, ale není podporována v širším kontextu, chybí fyzické zázemí, které je u bankovní služby potřeba. A hlavně tam chybí ta integrace, která před našima očima probíhá všude.

Je to, jako kdybyste přišel s nápadem, že uděláte nový portál a budete lidem poskytovat webového klienta. Myslím, že tyto banky mají omezené koncepty a nebudou mít peníze na tu integraci do širšího prostoru ve stylu Facebooku, Androidu nebo Applu. Komu se integrace povede jako prvnímu, druhému, třetímu, ten na sebe strhne většinu uživatelů.

A.cz: Jaký podíl klientů vlastně využívá internetové bankovnictví? Konkrétně v Poštovní spořitelně, která, myslím, má obecně spíše konzervativnější klienty.

Alespoň jednou za měsíc se do elektronického bankovnictví přihlásí 60 procent uživatelů, kteří ho mají ke svým účtům zřízené. Téměř dvě třetiny všech jednorázových a hromadných příkazů za poslední rok byly učiněny právě přes elektronické bankovnictví.

S digitální televizí nepřišly služby

A.cz: V létě roku 2008 jste přišli s Televizní bankou, sázející na interaktivní možnosti digitálních televizí. Kolik lidí to využívá? Podle mne nakonec digitalizace v Česku nepřinesla žádné podobné interaktivní služby...

My jsme tu službu dokonce už vypnuli. Nasadili jsme ji od začátku jako experiment, a nepovažuji to tedy za prohru - je normální, že něco se prosadí a něco ne.

Máte pravdu, nedošlo k "zinteraktivnění" digitální televize pro svébytné prostředí služeb. Technologie se mezitím vyvinula tím směrem, že ji vlastně ovládl internet. Moderní televize normálně umožňují internetové připojení, rozšiřují se tablety, takže lidé nepoužívají k ovládání přímo televizi.

Pro nás to ale byla veliká zkušenost, jak podobné aplikace přizpůsobit, hlavně jak mají na obrazovce vypadat. Umožnilo nám to pak rychleji přijít třeba se smartbankingem, kde se řeší podobné problémy se zobrazením pro různá zařízení.

Pokračování článku naleznete zde...

Související články:

ČSOB nabídne klientům cukr a bič

ČSOB vydala emisi vlastních Zelených dluhopisů určených retailovým investorům

ČSOB vylepšila Hypoteční zónu. Nabízí sjednání a vedení úvěru online

Úrokové sazby na termínovaných vkladech klesají

Banky snižují úrokové sazby na termínovaném vkladu

Žebříčky a přehledy:

Přehled celé nabídky bankovních účtů - zde

Přehled celé nabídky spořicích účtů - zde

Zpět

domů | zobrazit plnou verzi Spravovat nastavení cookies