Žebříčky Přehledy

Zákaz kouření v restauracích - pravidlo pro vyspělou společnost a ekonomická výhoda
24.5.2013  |  Zdeněk Bubák

 V poslední době se zvyšuje frekvence článků s blížícím se termínem sněmovního jednání o zákonu, kterým by chtěl ministr zdravotnictví zakázat kouření v restauracích. Návrh zákona ministerstvo nedávno předložilo k připomínkovému řízení, do vlády by se měl dostat v červnu a platit by v případě schválení mohl od 1. ledna 2014.

Některé články v médiích zákon relativizují s tím, že by se o zákazu mělo buď více diskutovat, aby s ním více lidí souhlasilo, nebo úplný zákaz kouření v restauracích přímo odmítají. Často omílaným důvodem je nemožnost zásahu do svobodného rozhodování majitele restaurace o tom, zda se v jeho zařízení bude kouřit nebo ne a také to, že na zákaz kouření podnikatelé (rozumějme hospodští a restauratéři) doplatí. Jako by se někdo ptal veřejných dopravců, majitelů nemocnic, provozovatelů kanceláří všeho druhu apod., zda ve svých místnostech nebo dopravních prostředcích chtějí nebo nechtějí povolit kouření, či zda chtějí nebo nechtějí, aby v jejich továrně lidé nosili ochranné pomůcky nebo ne.

Pak už bychom se snad mohli rozhodovat svobodně i o tom, zda jezdit s autem vpravo nebo vlevo.

Žádný odliv zákazníků ale v zahraniční, kde k úplnému zákazu kouření v restauracích přistoupili, nenastal. Anglické či irské hospody jsou nadále nabité k prasknutí. Totéž platí o španělských, švédských či norských hospodách. Ve všech uvedených zemích se totiž nekouří a zákaz neznamenal žádný odchod nápojůchtivých klientů, ba naopak. Lidé chodí kouřit ven, ale většinou kouří méně, což se pozitivně projevilo i na jejich zdraví.

Od června 2005 se nekouří ani ve švédských restauracích. Podle průzkumu provedeného mezi restauratéry bylo 94 procent restauračních zařízení po prvním roce se zákazem spokojeno. A to i přes počáteční obavy a skepsi. „Funguje to výborně,“ říká Mats Hulth, šéf Organizace provozovatelů švédských hotelů a restaurací. Do zákazu byl jedním z nejostřejších kritiků nového opatření. „Mýlil jsem se, ale v tomto případě mám ze svého omylu radost,“ přiznal. Průzkum také zjistil, že 16 procent restauračních zařízení po zákazu kouření zvýšilo své příjmy. A 78 procent dalších podniků setrvalo na dřívější úrovni. Zákaz tak „ochudil“ jen minimum švédských restaurací. Vznikla dokonce nová skupina návštěvníků. Jde například o rodiče s dětmi nebo matky s kočárky, kteří se chtějí sejít v kavárně a popovídat si. Za přínosný považuje zákaz skoro 90 procent dotázaných. Rovněž personál si pochvaluje zdravější a méně únavnou práci v nezakouřeném prostředí.
Zdroj: www.gastroprofesor.cz

Normální je nebýt cizím kouřením ve veřejně dostupných prostorách ohrožován



Nekuřáci prostě nechtějí odcházet z restaurace zasaženi karcinogenními látkami napadajícími jejich plicní buňky a vyvolávajícími rakovinné bujení. Ani pobyt v zakouřené místnosti nepřidá k chuťovým zážitkům z draze zaplaceného jídla žádný dodatečný požitek. Ti normální lidé, co nekouří (podle ministerstva zdravotnictví kouří třetina dospělých Češek a Čechů), nechtějí po návštěvě pizzerie, jídelny, či baru odporně zapáchat, a to ještě i několik dnů po akci. Zákaz kouření v restauracích si podle průzkumu ministerstva zdravotnictví přeje 78 procent obyvatel České republiky.

Například Petice za zákaz kouření v restauracích, uvádí: "Žádáme, aby se ČR připojila k většině evropských zemí, kde takový zákon platí." A dále navazuje: "Zákaz kouření ve veřejných prostorách je jedním ze znaků vyspělosti státu. Mezi civilizovanými zeměmi je ČR jednou z mála, kde taková ochrana ještě nebyla zavedena. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že tento krok má pozitivní dopady na zdraví populace a neznamená vyprázdnění restaurací."

Množství vykouřených cigaret klesne podle lékařky centra pro léčbu závislostí na tabáku Evy Králíkové, která odpovídala na dotazy ČTK, ze tří důvodů - malá část kuřáků přestane kouřit, to jsou ti, co už o tom uvažovali dlouho. Většina nepřestane, ale kouření omezí, protože musí jít kouřit ven. A řada lidí nezačne, protože první cigarety v restauraci jsou velmi snadné.

Kde se v Evropě v restauracích, hospodách, kavárnách a barech nekouří?



Stát Zákaz od roku Poznámka
Belgie 2011 bez výjimky
Bulharsko 2012 bez výjimky
Černá Hora - bez výjimky
Dánsko 2007 s výjimkou podniků pod 40 m2 plochy
Estonsko 2011 s výjimkou podniků, kde jsou oddělené místnosti pro kouření se samostatnou ventilací
Finsko 2007 bez výjimky
Francie 2008 bez výjimky
Chorvatsko 2009 s výjimkou vymezených kuřáren či teras restaurací
Irsko 2004 bez výjimky
Island - bez výjimky
Itálie 2005 s výjimkou oddělených kuřáren, které splňují zadané technické parametry
Litva  2007 s výjimkou „dýmkových a cigaretových klubů“
Lotyšsko 2010 bez výjimky
Maďarsko 2012 bez výjimky
Makedonie 2005 bez výjimky
Malta 2004 s výjimkou vymezených prostorů pro kuřáky
Nizozemsko 2008 s výjimkou konzumace marihuany v coffee-shopech
Norsko 2004 bez výjimky
Polsko 2011 s výjimkou uzavřených prostorů pro kuřáky
Portugalsko 2008 s výjimkou podniků pod 100 m2 plochy
Rusko 2014 bude bez výjimky
Řecko 2010 bez výjimky
Velká Británie 2007 bez výjimky
Slovinsko 2007 s výjimkou speciálních míst
Španělsko 2011 bez výjimky
Švédsko 2005 s výjimkou nově vytvořených kuřáren či venku
Ukrajina 2012 bez výjimky
Částečné omezení kouření
Lucembursko 2006 s výjimkou kaváren a barů, které podávají pouze lehké občerstvení. V kavárnách, kde se podávají jídla, platí zákaz kouření od 12:00 do 14:00 hodin a od 19:00 h do 21:00 h.
Německo - zákaz sice není plošný, ale platí v 8 spolkových zemích, restrikce jsou největší v Bavorsku
Rakousko 2009 restaurace a kavárny do 50 m2 se musí rozhodnout, zda budou kuřácké či nekuřácké a označit to viditelně; větší podniky musí být buď nekuřácké, či mít stavebně oddělenou kuřáckou a nekuřáckou část
Rumunsko 2008 zákaz kouření v barech a klubech
Slovensko 2009 kde se podává jídlo, musí být vstupní část nekuřácká a stavebně oddělena
Srbsko 2010 podniky menší než 80 m2 si mohou vybrat, zda chtějí zakázat kouření, nebo ne;
větší podniky musí mít oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky
Švýcarsko - s výjimkou barů a restaurací, kde je možné kouření v oddělených, větraných místnostech nebo v zařízeních menší než 80 metrů čtverečních
Zdroj: Wikipedia 

Kde se tedy v Evropě v restauracích kouří?



V následujících zemích není kouření v restauracích a dalších podnicích vůbec omezeno: Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Česká republika a Moldavsko.

Vydělává stát na kuřácích nebo ne?



Různé studie docházejí k různým výsledkům, zda stát na kuřácích vydělává nebo ne. Záleží na tom, kdo je nechal zpracovat. Podle nedávné studie Ministerstva zdravotnictví se nám kouření z pohledu státního rozpočtu dokonce desetinásobně vyplatí, tj. náklady na zdravotní péči v důsledku kouření jsou prý desetkrát menší než vybrané daně.

My jsme si našli nezávislou studii absolventky VŠE Sylvie Paikertové z roku 2012, která dochází k téměř vyrovnané pozici (61 miliard korun výnosů v podobě DPH, spotřební daně, daně ze zisku, cla a nevyplacených penzí v důsledku předčasných úmrtí kuřáků oproti 52 miliardám nákladů v podobě zdravotní péče o nemocné kuřáky, dále v podobě nevybraných dávek a daní nepracujících nemocných a předčasně zemřelých kuřáků, nemocenských a invalidních dávek, vdovských a sirotčích důchodů, požárů způsobených kuřáky a důsledků pasivního kouření). Jde o čistě ekonomický pohled. Lze nějak vyčíslit to, že člověk, který kouří, umře v průměru o 10 až 15 let dříve než nekuřák?

Dodáváme, že je sporné započítávat výpadek DPH. Peníze, které by kuřáci neutratili za cigarety, by nevyhodili z okna, ale koupili by si jiné zboží, za které by DPH také odvedli, takže částka 12 miliard korun nevybraných na DPH se klidně může z nákladů odečíst. Pak by nám vyšlo, že kouření je pro stát nevýhodné asi o jednu miliardu korun.

Závěr: Stát na kuřácích nevydělává, ale prodělává.

Cigaretový kouř obsahuje:
  • látky dráždící oči a dýchací systém, toxické látky (jedy), mutageny (látky ovlivňující genetickou informaci v DNA chromozomů), karcinogeny (látky způsobující rakovinu), reproduktivně-toxické látky (látky zhoršující schopnost početí dítěte)
  • toxické látky zahrnují např. amoniak, akrolein, oxid uhelnatý (CO), formaldehyd, kyanid, nikotin, oxidy dusíku, fenol, oxidy síry.
Kouř z cigaret je zařazen do seznamu karcinogenů I A třídy (nejvyšší nebezpečnosti) a v místnostech, kde se opakovaně kouří, byla naměřena zvýšená koncentrace radioaktivního polonia-210 a olova-210.

Na zákazu kouření prodělají dočasně jen výrobci cigaret. Ale nebojme se o ně, svou snahu o zvýšení obchodů zaměří více na východ a o peníze tak nepřijdou. Zatím se snaží udržet svou pozici v jedné z posledních bašt ve střední a východní Evropě, tj. v Česku. A velký počet zákonodárců a státních úředníků jim v tom pomáhá tím, že k zákazu kouření v restauracích nekonají dostatečné kroky nebo ho vysloveně brzdí. Proč? Pomožme jim najít správnou cestu.






Související články:
DIP získává na popularitě. Lepší start než penzijní spoření

Zlato v českých domácnostech. Jak Češi nakupují a uchovávají drahé kovy?

TOP české a slovenské firmy. Kdo určuje směr na burzách a ovlivňuje regionální trhy?

Žebříčky spořicích účtů a termínovaných vkladů v září

Žebříček podílových fondů na Finparádě za měsíc srpen


Zpět


   domů   |   zobrazit plnou verzi
© 2023 Scott & Rose, spol. s r.o.