Více než milion klientů, z toho 300 tisíc jen loni. Statistiky o počtech lidí, kteří se nechali zlákat nabídkami nových malých bank, jsou na první pohled impozantní. Druhý pohled ale ukazuje, že tři z pěti finančních institucí, které jako hlavní marketingový tah používají vedení účtu či úvěry nebo poskytování dalších služeb bez poplatků, jsou teprve v půli cesty. Pohybují se totiž v červených číslech. V zisku skončily loni pouze dvě z „bezpoplatkových" bank: Fio banka a mBank. O současné rozporuplné situaci těchto bank píše server iHned.
Fio banka nezačínala od nuly, mBank se probrala až při 400 tisících klientů
Fio banka však mohla z počátku těžit z toho, že nevznikla na „zelené louce", ale přinesla si s sebou do bankovního byznysu už zhruba 60 tisíc klientů – členů bývalé družstevní záložny a zákazníků burzovní společnosti. Počáteční náklady u ní tedy nebyly tak vysoké jako u zcela nových bank. mBank pak loni sice vykázala zisk ve výši zhruba 70 milionů korun, stalo se tak ale poprvé od podzimu 2007, kdy začala fungovat, po letech vršení ztrát. Zlomovým momentem bylo až překročení hranice 400 tisíc klientů.
Trojice nových bank zatím ve ztrátě
Air Bank, Equa bank a Zuno Bank naopak loni vyúčtovaly různě vysoké ztráty. S těmi podle svých slov počítaly. „Pro banku, která začíná úplně od nuly, je tedy úplně přirozené, že se v prvních letech na trhu potýká se ztrátou," tvrdí například mluvčí Air Bank Vladimír Komjati. Přesto před nimi stojí nelehký úkol: přilákat ještě další stovky tisíc klientů a poté ukázat, že na nich umějí vydělávat i bez účtování některých poplatků. Jak dlouho to může trvat? „Naším cílem je dostat se do zisku během tří až pěti let od vstupu na trh," říká mluvčí Zuno Bank Lukáš Tomis.
Tiskový mluvčí Air Bank Vladimír Komjati Finparádě k dosavadnímu ztrátovému hospodaření své banky sdělil: “Osobně v celém té situaci nic rozporuplného ani zvláštního nevidím. Air Bank, Zuno i Equa jsou ve ztrátě, protože vstoupily jako úplně poslední a dostat úplně novou banku do zisku prostě pár let trvá – i nízkonákladová banka má své náklady (i když násobně menší, než je tomu u velkých bank), které jsou při spuštění banky na úplně jiné úrovni než výnosy, jenž startují na nule a rostou zcela logicky až spolu s rostoucím počtem klientů a jejich rostoucí aktivitou.” Navíc je třeba brát v úvahu, že nyní zisková mBank je na trhu už více než pět let a k tomu vznikla jako zahraniční pobočka existující banky, nikoliv jako třeba
Air Bank úplně na zelené louce. Fio banka vstoupila na trh jako finanční skupina už v roce 1993 a když se v roce 2010 její burzovní společnosti a družstevní záložna přetransformovala v banku, měl za sebou subjekt Fio 17 let na trhu a ve svém portfoliu 50 000 klientů.
Může vedle sebe přežít pět malých bezpoplatkových bank?
Některé z výše zmiňovaných bank by mohl postihnout osud jiné finanční instituce, která se pokoušela rozvířit vody v českém bankovním sektoru nulovými poplatky za některé služby: AXA Bank. Ta po třech letech snažení dostatek klientů nezískala. Raději, než aby riskovala další léta ve ztrátě, se proto na konci května rozhodla opustit bankovní byznys a nadále se věnovat už jen pojišťovnictví.
Jediným klíčem k zisku je dostatečný počet klientů
Právě počet klientů je pro banky, které si říkají „bezpoplatkové", naprosto klíčový. „Existuje přímá závislost mezi počtem klientů a ziskovostí banky, klíčem je tedy získat v budoucích letech dostatečný počet aktivních klientů," potvrzuje mluvčí Equa bank Markéta Dvořáčková. Ta zároveň tvrdí, že Equa bank potřebuje minimálně 200 tisíc aktivních klientů, aby začala generovat zisk. Zatím jich má zhruba 40 tisíc. Desítky až stovky tisíc potřebují přilákat i zbývající dvě zmiňované finanční instituce.
Malé banky zatím nemají zdaleka vyhráno, teprve příští dva roky ukážou, zda opravdu na trhu obstojí. Pokud se jim to nepodaří, může dojít v sektoru „bezpoplatkového" bankovnictví ke konsolidaci formou fúzí a akvizic, nebo ukončení byznysu jako v případě AXA Bank.
