Češi by chtěli spořit, ale nevědí kam peníze uložit. Spořicí účty nevynášejí a podílových fondů se bojí

30.6.2016 | Zdeněk Bubák, zpráva Artesa

foto

Výzkum pro spořitelní družstvo Artesa zjistil, že většina lidí se snaží spořit, ale chybí jim pro to vhodné produkty. Nejčastěji využívají státem podporované instrumenty, jako je penzijní připojištění, životní pojištění a stavební spoření. I když lidé spoří, stále jde o malé částky, které jim na stáří k blahobytu příliš nepomohou. Investic do podílových fondů, které by jim mohly přinést vyšší výnos, se však Češi bojí.

Pouze 13 % Čechů ze svého platu nespoří ani korunu. Zbylých 86 % se o to snaží, i kdyby šlo jen o pár korun měsíčně. Ale shodují se v tom, že nemají jak. Aktuální sazby většiny spořicích produktů se totiž pohybují prakticky na nule. A investic do fondů, které slibují výnosy nad úroveň jednoho procenta, se bezmála 90 % lidí bojí. Ukázal to průzkum, který realizovala agentura Stem/MARK pro spořitelní družstvo Artesa.

Zlaté pravidlo spoření, tedy využívání státem podporovaných spořicích produktů, si Češi překvapivě vzali k srdci a ve snaze vytvořit si potřebný finanční polštář je využívají:

penzijní připojištění (66 %)
životní pojištění (44 %)
stavební spoření (36 %)

Peníze na spořicím účtu mají Češi už jen ze setrvačnosti, termínované vklady nemá skoro nikdo

„Spořicí účet má dnes sice ještě 47 procent lidí, ale připouštějí, že na něm mají ze zvyku finanční prostředky, které naspořili v předchozích letech. Kdyby si měli vybírat dnes, už by je na něj nedali,“ komentuje výsledky průzkumu Pavel Ráliš, obchodní ředitel spořitelního družstva Artesa. Jak průzkum ukázal, termínované vklady a vkladní knížky dnes mají už jen 3 % Čechů.

Srovnání úrokových sazeb na spořicích účtech

Třetina Čechů si spoří na stáří jen 500 korun měsíčně, větší částku si ukládá ještě méně lidí

Žebříčky a přehledy:

Žebříček s nejlepšími spořicími účty podle odborníků - zde

Přehled celé nabídky spořicích účtů - zde

Představu o výši částky, kterou by chtěli při odchodu do penze mít, mají Češi jasnou. Pro čtvrtinu z nich je stále onou pomyslnou hranicí 1 milion korun. Pro 23 % by bylo dostačujících 500 tisíc korun. Otázkou je, zda své vysněné sumy většina z nich dosáhne, neboť podle průzkumu 30 procent Čechů kvůli své finanční situaci zvládne spořit jen 500 korun měsíčně. Částku okolo jednoho tisíce korun pak spoří pouhých 17 % lidí.

Cílem spoření je pro 62 % Čechů finanční zajištění na stáří. „Lidé přitom chtějí mít především hotovost. Pro Čechy je stále nejvíc mít reálné peníze. Vlastnictví více nemovitostí nebo investice například do zlata pro ně představují až další možnosti, a to i navzdory tomu, že takto uložené prostředky slibují alespoň nějaké zhodnocení,“ upozorňuje Ráliš.

Podílových fondů se lidé stále bojí

Stejně nedůvěřiví jsou také k investicím do podílových fondů, které nabízejí nadprůměrné zhodnocení uložených prostředků. O možnosti jejich využití je ochotno uvažovat jen 14 % dotázaných, a to i navzdory tomu, že podle průzkumu je výše úrokové sazby pro lidi tím nejpádnějším argumentem pro volbu spořicího produktu.

Srovnání výkonnosti podílových fondů

„Investic do fondů se lidé po zkušenostech z doby finanční krize v roce 2008 stále obávají, a raději volí alternativy, které na trhu nabízejí právě spořitelní družstva, jež díky svému systému fungování mohou svým klientům nabízet spořicí produkty s úrokovými sazbami vysoce převyšujícími aktuální průměr,“ vysvětluje Ráliš a dodává, že podle průzkumu je nabídce spořicích produktů spořitelních družstev nakloněna třetina dotázaných.

Související články:

Velké srovnání termínovaných vkladů

Artesa snížila úrokové sazby u termínovaných vkladů a spořicích účtů

Poslední změny úrokových sazeb u spořicích produktů provedly záložny

V únoru snižují úrokové sazby u spořicích a vkladových účtů záložny

Vklady u družstevních záložen nabízejí zajímavější sazby než bankovní produkty

Zpět

domů | zobrazit plnou verzi Spravovat nastavení cookies