Přehled produktů


Případné nároky vůči státu uplatněte, až bude jasný právní základ, doporučuje odborník


30.3.2020  |  Zdeněk Bubák, zpráva DostupnyAdvokat.cz



Pandemie koronaviru ještě zdaleka neodlehla, ale již začala lítá bitva paragrafů o náhradu škody a ušlého zisku. Původně totiž vláda vyhlásila svá opatření např. o uzavření restaurací či omezeném vycházení podle krizové legislativy, nově se ale opřela o zákon o ochraně veřejného zdraví. přinášíme vám stanovisko Ondřeje Preusse, zakladatele právní poradny DostupnyAdvokat.cz, k problematice náhrady škod a ušlého zisku v souvislosti vládních restrikcí v období pandemie koronaviru.

Změnu legislativního základu u vládních opatření proti koronaviru kritizuje opozice jako snahu koalice vyhnout se nárokům podnikatelů, ale i běžných lidí na finanční kompenzace kvůli škodám způsobeným v důsledku nouzového stavu. Zatímco krizový zákon totiž přímo hovoří o náhradě škody způsobené krizovými opatřeními, zákon o ochraně veřejného zdraví takovou explicitní klauzuli nemá.

"V právní debatě dnes však zaznívají názory od Šumavy k Tatrám a na jasný výklad je ještě brzo. Jedni zpochybňují vůbec možnost domáhat se ušlého zisku zavedením vládních opatření. Krizový zákon je totiž postaven v celé své konstrukci na tom, že se mají hradit náklady, které vznikly ve spojení s plněním úkolů uložených státem, např. při úpravě řečišť při povodních nebo zamezování velkých požárů. Není to právní nástroj designovaný na boj s pandemií," říká Ondřej Preuss, zakladatel právní poradny DostupnyAdvokat.cz.

Naopak jiní namítají, že do režimu náhrad dle krizového zákona budou spadat i nová opatření Ministerstva zdravotnictví. Argumentuje se vymezením pojmů "krizové opatření" a "krizový stav" dle krizového zákona.


Žebříčky a přehledy:


Je však potřeba si hlavně uvědomit, že i pokud by zůstal režim krizového zákona, tak není jisté, zda, a hlavně v jaké výši by stát náhradu škody a ušlého zisku poskytl. Jedná se totiž o škodu způsobenou daným opatřením, což bylo při přijímání zákona myšleno jako různá opatření při zvládání povodní, požárů, jak je uvedeno výše. Záměrem patrně nebylo hradit ušlý zisk restaurací či jiných provozoven z důvodu karantény.

Co je však v současné debatě opomíjeno, stát se může bránit i tak, že bude zpochybňovat výši dané škody. Škodu totiž musí prokázat poškozený a musí i prokázat jasnou příčinnou souvislost se škodou a jednáním státu.

Stát bude patrně tvrdit, že kdyby opatření neprovedl, stejně by lidé z obavy z viru nejspíše do restaurací přestali postupně chodit, zejména pokud by se nekontrolovaně šířil. Stát totiž případně nese odpovědnost za daný „zákaz“, ne za šíření viru jako přírodního živlu. Navíc by podnikatelům postupně onemocněli i zaměstnanci, a tak by stejně nemohli 100 % fungovat.



Reklama:




"Doporučujeme tedy vyčkat a případné nároky vůči státu uplatnit, až bude jasný právní základ," zdůrazňuje Preuss.

Stát by mohl totiž také odpovídat za protiprávní opatření. Muselo by však být prokázáno, že bylo opatření skutečně protiprávní, např. zjevně neproporcionální, neb zákon stanoví, že mimořádná opatření lze nařídit jen v nezbytně nutném rozsahu. Ten však samozřejmě nedefinuje, neb je dán objektivními okolnostmi, resp. znalostmi v době rozhodnutí. Bylo by pak na soudu ex post, aby nezbytnost v rámci konkrétního sporu přezkoumal. Věříme však, že stát postupně připraví různé pozitivní formy odškodnění a pobídek pro postižené podnikatele, jinak se celá společnost dostane do další krize.




  



Související články:



   domů   |   zobrazit plnou verzi
© 2014 Scott & Rose, spol. s r.o.