Žebříčky Přehledy

Škola volá - a není zadarmo. Kolik nás vlastně stojí?


29.8.2012  |  Zdeněk Bubák

Zdražování školních pomůcek a vybavení vnímá více než 92 procent rodičů dětí, které navštěvují základní školu. Náklady spojené s jedním školním rokem přitom považuje za velmi vysoké více než 75 procent z nich. Údaje vyplývají z průzkumu společnosti Cetelem.

Kvalitu českých základních škol přitom rodiče školáků hodnotí nejčastěji jako průměrnou (42,4 %) či chvalitebnou (36,7%).  Jako výbornou ji vidí jen pět procent respondentů. Naopak pětkou – a tedy nedostatečnou - by ji oznámkovalo pouze necelé procento oslovených (0,9%).

Za školní pomůcky a potřeby utratí lidé na začátku školního roku nejčastěji tisíc až dva tisíce korun (50,7%), například více než pět tisíc korun utratí jen 1,5 procenta respondentů. Během roku pak rodiče musí sáhnout do peněženky nejčastěji pro další tisíc až dva tisíce korun, a to ve chvíli, kdy dítě potřebuje doplnit chybějící pomůcky nebo nové sešity, pastelky, vodovky či například nové vybavení na tělesnou výchovu.

Další náklady představují pro rodiče i mimoškolní aktivity jejich potomků. Téměř 85 procent lidí uvedlo, že jejich dítě navštěvuje kroužek, celých 91 procent z nich pak za tuto aktivitu platí. Nejčastěji se výdaje za půlroční kroužek včetně potřebného vybavení pohybují v rozmezí od 1500 do 3000 Kč (26,7 %), na druhém místě pomyslného žebříčku se umístily výdaje v rozmezí od 1000 do 1500 Kč (23,8 %). Třetina dětí přitom navštěvuje pouze jeden kroužek, téměř polovina dva a zhruba 15 procent dochází na tři. Celkové výdaje za kroužky tak za půl roku hravě přesáhnou i hranici pěti tisíc korun.

Z průzkumu také vyplynulo, že pokud lidé využívají úvěry k financování záležitostí spojených se základním vzděláním svých dětí, řeší tak většinou náklady spojené se školou v přírodě či obdobným typem výletu. Škola v přírodě je vyjde nejčastěji na dva až čtyři tisíce korun (39,6 %), téměř pětina uvádí výdaje až do šesti tisíc korun a 11,4 procent rodičů dokonce i vyšší. K financování relativně nízkých částek využívají například úvěrů z kreditních karet. Naprostá většina lidí však školní potřeby či aktivity úvěrem nikdy nefinancovala (88 %).  

Patero užitečných tipů jak se připravit na nový školní rok aneb kolik školák vlastně stojí? 

Konec prázdnin se nezadržitelně blíží a rodiče by již měli mít sepsaný seznam nezbytností, které musí svým dětem před začátkem školního roku opatřit. Máte doma také školáka? Pak se vám jistě budou hodit následující rady, jak nekupovat zbytečnosti, kolik si z rodinného rozpočtu vyčlenit peněz a co dělat, když chybí potřebné finance.

1. Seznam nezbytné výbavy
Bez čeho se školáci neobejdou? To závisí především na stupni vzdělávání. Budeme se tedy nejdříve věnovat nezbytným věcem, bez kterých si neporadí žádný student. „Aby bylo dítě úspěšné ve svém studiu, nepotřebuje drahý penál a značkovou aktovku. Co ale jistě bude potřebovat je dostatečně velký psací stůl a kvalitní židle. Na tom by rodiče rozhodně šetřit neměli,“ upozorňuje Aleš Pospíšil. Nezapomeňte také na koupi stolní lampičky. Aby se dětem chodilo co nejpohodlněji, nešetřete ani na zdravotně nezávadné venkovní obuvi a školních přezůvkách. 

Rada navíc: Zjistěte předem, jaké aktivity by vaše děti bavily ve volném čase. Cenu kroužků pak nezapomeňte zahrnout do sestavovaného rozpočtu.

2. Potřeby prvňáčků
Průměrné náklady na prvňáčka rok od roku rostou. V letošním roce přesahují v průměru 8 tisíc korun. „Zatím jsme Tomáškovi kupovali jen školní tašku a základní vybavení jako tužky, pastelky, vodovky atp. Jinak čekáme,  jaké pokyny nám dá škola v září. Protože synovi kupujeme úplně nové vybavení, dbáme nejen na jeho vzhled, ale i funkčnost a kvalitní provedení,“ říká sportovní moderátorka České televize Kateřina Nekolná, jejíž syn jde za pár dní poprvé do školy. Aktovku, penál či cvičební úbor navíc můžete pořídit i v rámci akčních slev. Mezi výhodné nabídky patří i tzv. balíčky pro prvňáčky, které nabízí celá řada českých nákupních serverů. Za 200 korun tak můžete například nakoupit celou výbavu na výtvarnou výchovu nebo za 1 500 korun aktovku i s vybaveným penálem. Následující seznam přináší přehled nejčastějších výdajů, bez kterých se vaše dítě v první třídě neobejde.

Rada navíc: Nezapomínejte dětem připravovat snídaně a svačiny. Dávat peníze se totiž nevyplatí. Děti si za ně obvykle nakoupí sladkosti, které nejsou plnohodnotnou stravou.

Náklady Průměrná částka v Kč
Jízdné MHD 230 / měsíc
Jídlo: obědy, svačiny 800 / měsíc
Učebnice, písanky, sešity, desky na písmenka a číslice, papírové hodiny 600
Výbava školáka: aktovka, penál, psací potřeby  1 500
Zdravotní přezůvky do školy 400
Výbava na výtvarnou výchovu včetně kufříku 300
Výbava na tělocvik: cvičební úbor, boty do tělocvičny, boty na ven 900
Výlety: škola v přírodě (6 dní v ČR) 1 800 / rok
Kulturní akce: divadlo, kino, muzeum 250/rok
Exkurze, školní výlet 250
SRPŠ, příspěvky na výbavu třídy, materiály do výuky 350
Družina 250 / měsíc
Kroužky přidružené k družině (keramika, vaření, počítače, fotbal, aerobik atd.) 450 / měsíc
Celkem 8 080
Zdroj. Era / Poštovní spořitelna

3. Specifika vysokoškoláků

Náklady na studenta na státní vysoké škole jsou pro rodinu bezpochyby nižší než u studenta soukromé školy. Průměrná výše školného začíná na 40 tisících korunách za rok. Životní náklady na stravu a ubytování závisí na místě, kde školák studuje. Není pochyb o tom, že studenti v Praze utratí daleko víc než jejich kolegové v Ostravě. Z výzkumu Ministerstva školství vyplývá, že náklady při prezenčním studiu posluchače veřejné vysoké školy v průměru přesahují 8 tisíc korun měsíčně. „Vysokoškoláci za svá skripta utratí v průměru 3 500 korun za semestr, ubytování na koleji je obvykle vyjde na 1 500 korun a stravování v menze se měsíčně pohybuje kolem 1000 korun,“ vypočítává základní náklady Aleš Pospíšil. Za oblečení, internet, knihovnu, kulturu a sport studenti utratí v průměru 1 200 korun měsíčně. Celé tři čtvrtiny vysokoškoláků přitom během studia i pracuje.

Rada navíc: Vysokoškoláci mohou využívat řadu slev pro studenty – na dopravu, jídlo, ubytování, vstupy do kina atd.

4. Finanční příprava

„Na příchod nového školního roku byste měli myslet už v rámci sestavování rodinného rozpočtu na začátku roku. Na jeden list papíru si pod sebe sepište veškeré očekávané příjmy a vedle nich hlavní očekávané výdaje,“ říká Aleš Pospíšil. Nezapomeňte přitom do plánovaných aktivit typu rekonstrukce bytu nebo koupě nového auta připsat i náklady na vzdělávání dětí. Patří do nich nejen školné, ale i doprava, obědy, škola v přírodě, učební pomůcky a v neposlední řadě nákup nového vybavení. „Vždy je přitom lepší počítat s minimální finanční rezervou, abyste nebyli zbytečně zaskočeni, když za vámi školák přijde na začátku školního roku s tím, že si bude muset koupit nové učebnice angličtiny, protože mají jinou paní učitelku. Na začátku léta byste měli stanovený seznam aktualizovat. Budete tak mít okamžitý přehled, zda vám zbývá na útratu plánovaná suma peněz,“ doplňuje Pospíšil.  

Rada navíc: Průběžně si každý měsíc ukládejte finanční rezervu na spořicí účet. Před začátkem školního roku se budete divit, kolik peněz se vám podařilo tímto způsobem našetřit.

5. Chybí-li peníze 

Může se stát, že se vám ani přes veškerou snahu nepodaří potřebnou sumu peněz našetřit. „Nejprve byste měli uvažovat o tom, jak navýšit své stávající příjmy a omezit zbytečné výdaje. Můžete si například najít druhé zaměstnání nebo omezit zbytečné nákupy,“ doporučuje Aleš Pospíšil. Pokud však usoudíte, že peníze potřebujete okamžitě, bude pro vás nejvýhodnější vzít si spotřební úvěr nebo využít kreditní kartu.

Rada navíc: Při výběru úvěru si vždy dobře přečtěte uzavíranou smlouvu. Spočítejte si také celkové náklady půjčky. Předejdete tím řadě budoucích problémů.







Související články:


Žebříčky a přehledy:



Zpět


© 2023 Scott & Rose, spol. s r.o.