Žebříčky Přehledy

Češi jsou s naspořenými penězi nespokojeni, ale nemuseli by být
4.3.2014  |  Zdeněk Bubák

Úspory českých domácností v posledním kvartálu loňského roku mírně vzrostly a průměrná domácnost by s úsporami vydržela 3 měsíce a 11 dnů, to je o téměř dva týdny více než ve stejném období loni. Ve spokojenosti národů s výší úspor patří Češi k těm méně spokojeným a spokojeno jich je jen 22 %.


Průměrná česká domácnost má finanční rezervu na dobu 3 měsíců a 11 dnů. Úspory českých domácností v posledním kvartálu loňského roku mírně vzrostly. Ve srovnání s třetím čtvrtletím loňského roku je to o pět dní více. V meziročním srovnání jde o téměř dvoutýdenní nárůst. Také ve schopnosti spořit si české domácnosti udržují rostoucí trend. Pokud by chtěly, byly by schopny odložit až 26 % svých příjmů, což je o 3 % více než ve stejném období roku 2012.

Češi spoří

měsíčně v průměru

1 700 korun



„S projektem ING Bank Svět spoření jsme završili dva roky sledování Indexů úspor a potenciálu spoření českých domácností. Máme tak již hodnotnou sadu dat o spořicím chování Čechů, která vypovídá o určitém vývoji,“ komentuje Libor Vaníček, ředitel retailové části ING Bank, a dodává: „To, že patříme ke spořivým národům, potvrzují i data a studie, které ING realizuje na mezinárodní úrovni. Úspory našich domácností rostou a podle meziročních srovnání dat z průzkumu lze konstatovat, že průměrná česká domácnost v loňském roce spořila asi 1 700 korun měsíčně, v roce 2012 pak zhruba 1 400 korun, což opět potvrzuje rostoucí trend spoření. Podíváme-li se detailněji na demografické segmenty, největší rozdíly jsou patrné u domácností vysokoškoláků, které uspořily průměrně 4 500 korun měsíčně, zatímco domácnosti lidí se základním vzděláním jen 1 600 korun.“

Standardně vysoký rozdíl v disponibilních úsporách je mezi vysokoškoláky, kteří by se svou finanční rezervou vydrželi více než pět měsíců, a lidmi se základním vzděláním, kteří by přestáli pouze necelé dva měsíce. V rámci regionů mají o něco vyšší úspory obyvatelé Prahy a Středních Čech a také lidé, kteří bydlí ve městech do 20 tisíc obyvatel a domácnosti z velkoměst nad 100 tisíc obyvatel.

Graf 1 - ING Bank Index úspor domácností
Zdroj: ING Bank
Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Druhý sledovaný index, ING Bank Potenciál spoření, zůstává stejný jako v předchozím čtvrtletí. To znamená, že pokud by domácnosti chtěly, mohly by jako rezervu odkládat až 26 % svých příjmů. Schopnost českých domácností vytvářet finanční rezervu vzrostla ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 3 %. Celkově vykazuje index potenciálu spoření rostoucí trend. Lidé s vysokoškolským vzděláním by mohli teoreticky uspořit až 33 % příjmů (průměrně 9 500 Kč měsíčně), ti se základním asi 21 % (průměrně 4 600 Kč měsíčně), pokud by chtěli a neměli by jiné než mandatorní výdaje.

Graf 2 - ING Bank Potenciál spoření
Zdroj: ING Bank
Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Indexy ING Bank Svět spoření za čtvrtý kvartál 2013

Index úspor domácností (= úspory celkem / měsíční výdaje)
•    Průměrná výše úspor české domácnosti...123 795Kč
•    Průměrné pravidelné výdaje české domácnosti...23 822 Kč
•    Index úspor...3,4 (tj. 3 měsíce a 11 dní)

Potenciál spoření (= měsíční příjmy / měsíční výdaje)
•    Průměrné měsíční příjmy domácnosti...29 665 Kč
•    Průměrné měsíční výdaje domácnosti...23 822 Kč
•    Potenciál spoření... 26 %
Zdroj: ING Bank

Více než tři čtvrtiny Čechů spoří, ale s úsporami je spokojen pouze každý pátý



Finanční rezervu si – pravidelně nebo nepravidelně – vytvářejí více než tři čtvrtiny Čechů. V Evropě tak patříme k nejspořivějším národům, s výší svých úspor je i přesto spokojen jen každý pátý z nás.

Dopad špatné hospodářské situace do svých financí deklaruje 41 % Evropanů. Jen každý desátý obyvatel starého kontinentu si v uplynulých měsících finančně polepšil. Více než polovina Čechů (56 %) vnímá svoji ekonomickou situaci jako stabilní a pro třetinu znamenal loňský rok zhoršení. Jen 7 % spoluobčanů uvedlo, že se jejich finanční situace zlepšila.

„Naše vysoká míra spořivosti se ukázala také v podílu domácností, které by v případě výpadku příjmů dokázaly financovat svůj chod z rezerv minimálně tři měsíce. Takovou rezervu má 61 % našich spoluobčanů, což nás řadí k lépe finančně zajištěným národům,“ komentuje Vaníček. O něco lépe jsou na tom obyvatelé Lucemburska, Rakouska a Turecka s 65%, resp. 64% podílem. Oproti tomu více než polovina Rumunů (52 %) a Francouzů (54 %) by své potřeby na současné úrovni po dobu tří měsíců z úspor nepokryla.

Tři měsíce bez příjmů by z úspor mohlo financovat 61 % Čechů, což je více než evropský průměr



Graf 3 - ING Bank Tříměsíční finanční rezerva
Zdroj: ING Bank
Pro zvětšení klikněte na obrázek.

„Pokračující nepříznivá ekonomická situace se v loňském roce odrazila i na zhoršujícím se vnímání stavu osobních financí nás, Čechů. Při výpovědích našich spoluobčanů tak nastává paradoxní situace. Ačkoliv patříme k nejspořivějším evropským národům, což dokazuje i vysoký poměr domácností, které by dokázaly přežít se svou finanční rezervou alespoň tři měsíce, je naše spokojenost s úsporami jedna z nejnižších,“ komentuje data z výzkumu Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR.


Graf 4 - ING Bank Vyjádření úrovně spokojenosti s výší úspor
Zdroj: ING Bank
Pro zvětšení klikněte na obrázek.
 
Pokud se podíváme na spokojenost jednotlivých národů s výší úspor, Češi patří k těm méně spokojeným, kladně ji hodnotí jen 22 % z nás. Pokles spokojenosti s výší úspor je ovšem obecnější evropský trend. Mezi ty spokojené patří obyvatelé Lucemburska, Nizozemí a Rakouska, kde výše finanční rezervy vyhovuje v průměru 40 % tamních obyvatel. Naopak, největší nespokojenost pociťují v Polsku, Rumunsku a Itálii.

Zajímavé souvislosti nabízejí data z pohledu výše finanční rezervy a spokojenosti s úsporami. „Ukazuje se, že lidé, kteří mají vytvořenu finanční rezervu alespoň na tři měsíce, jsou se svými úsporami výrazně spokojenější a také častěji patří mezi pravidelné střadatele. Naproti tomu lidé s žádnými nebo nízkými úsporami jsou logicky méně spokojeni s jejich výší, a i když více než ¾ z nich spoří, bývá to většinou nepravidelně,“ doplňuje Vaníček.

Řečeno v konkrétních číslech je s výší svých úspor spokojeno 41 % těch, kdo mají vytvořenu alespoň tříměsíční finanční rezervu. Tito lidé také mnohem častěji spoří pravidelně. Naopak u těch, jejichž úspory nedostačují ani na 3 měsíce, je spokojenost výrazně nižší, hlásí se k ní jen jeden z deseti dotazovaných. Téměř 60 % těchto respondentů navíc jejich úspory, které většinou tvoří spíše nepravidelně, nevyhovují.

Nejčastější důvody spoření jsou v Čechách stejné jako u zbytku Evropy. Více než polovina z nás, Čechů, spoří na vytvoření finanční rezervy (51 %). Dalšími motivy pro odkládání peněz stranou jsou pro zhruba čtvrtinu obyvatel bydlení, dovolená a děti. Na nákup drahého zboží pak spoří 19 % z nás. Oproti tomu Evropané spoří častěji než my na dovolenou (32 %). Další v pořadí je nákup drahého zboží, bydlení a o něco méně než my spoří na budoucnost svých dětí (21 %).

Mezinárodní průzkum ING je studie na téma spoření a výdajů, kterou v listopadu 2013 již potřetí realizovala ING Bank ve spolupráci s výzkumnou agenturou  TNS Nipo ve 13 evropských zemích na celkovém reprezentativním vzorku 12637 respondentů.






Související články:
Jak si vybudovat finanční rezervu v časech, kdy platí omezení vyhlášená kvůli pandemii?

V novém žebříčku spořicích účtů si vyměnily místa LBBW s ING Bank

ING Konto - spořicí účet, u jehož zakládání Vám banka nechce brát čas

Češi jsou s výší svých úspor stále nespokojení

Sazbu 2,5 % p.a. nabízí prvních pět měsíců spořící ING Konto


Žebříčky a přehledy:
Žebříček s nejlepšími spořicími účty podle odborníků - zde
Přehled celé nabídky spořicích účtů - zde


Zpět


© 2023 Scott & Rose, spol. s r.o.