Čechům rostou příjmy, ale místo aby spořili, mnohem více utrácejí

V Česku se mzdy letos zvyšují nejrychleji za posledních patnáct let

Peníze tzv. „projíme“ a méně si spoříme

• Češi si měsíčně v průměru odkládají „bokem“ 88 eur. To je výrazně méně, než Rakušané (239 eur), ale také méně než Slováci (106 eur). Chorvati si odkládají 63 eur, Maďaři a Rumuni 53 eur a Srbové 37 eur.
• Sedmdesát procent Čechů uvádí, že v posledních 2-3 letech nedokázali své měsíční úspory navýšit a jejich výše zůstala buď stejná (47 procent), anebo klesla (23 procent).

Porovnání spořicích návyků v posledních 5 letech

• Na konci ekonomické krize v roce 2012, kdy průměrná výše měsíčních úspor dosahovala v regionu 76 eur, si Češi odkládali 83 eur a jejich měsíční úspory tak převyšovaly regionální průměr o 9,2 procenta. V letošním roce jejich měsíční úspora dosahuje 88 eur, zatímco regionální průměr činí 91 eur. Češi si tak odkládají o 3,3 procenta méně, než představuje regionální průměr. V krizi Česko spořilo ve srovnání s ostatními státy více než nyní - v době hojnosti.
• Mezi lety 2012 a 2017 dokázali Češi navýšit své průměrné měsíční úspory o pouhých 6 procent, a to i přes to, že jejich nominální průměrná mzda narostla o 19,1 procenta. Rakušané dokázali ve stejném období své úspory navýšit o 40,6 procenta, Rumuni o 35,9 procenta a Slováci o 20,5 procenta. Hůře ke spoření v posledních pěti letech přistoupili jen Srbové, jejich průměrné měsíční úspory v daném období dokonce klesly o 14 procent.

Češi si uvědomují, že se mají dobře. Nebojí se budoucnosti, a proto nespoří

• Celkem 43 procent respondentů uvedlo, že se jejich celková finanční situace v posledních 2-3 letech zlepšila.
• To je přitom zdaleka největší podíl ve sledovaném vzorku zemí. Na Slovensku, které vykázalo vyšší průměrnou měsíční úsporu, připustilo zlepšení finanční situace 30 procent respondentů, v Rumunsku 33 procent, v Maďarsku 23 procent a Chorvatsko se Srbskem se kladně vyjádřilo shodně 14 procent respondentů.

Češi si ve financích věří více než lidé v ostatních sledovaných zemích

• V nakládání s úsporami jsou lidé ve střední a východní Evropě konzervativní a snaží se vyhýbat rizikovým investicím, peníze ukládají převážně na spořící účty či vkladní knížky.
• Výrazný podíl ve zhodnocování úspor má také stavební spoření (v Rakousku, Chorvatsku a Maďarsku se dokonce řadí mezi tři nejoblíbenější spořící produkty). Mezi Čechy se těší výrazné oblibě také penzijní připojištění a životní pojištění.
• Nízké úročení klasických depozitních produktů oživilo zájem i o rizikovější investiční produkty – akcie, cenné papíry a podílové fondy. Do těch se nebojí investovat zejména lidé s vyšší mírou finanční gramotnosti. 
• Češi a také Slováci jsou regionu jedinými dvěma národy, ve kterých skupina respondentů označujících se za finančně gramotné převažuje nad skupinou lidí přiznávajících „mezery“ ve finančním vzdělání.