Žebříčky Přehledy

Co očekávat od regulace mezibankovních poplatků za karetní transakce?


12.11.2015  |  Zdeněk Bubák, zpráva SONET

Tuzemské banky se postupně připravují na zavedení regulace mezibankovních karetních poplatků ze strany Europské unie. Příslušný dokument byl na úrovni EU schválen  9. června 2015. Zkráceně zmíněná direktiva nařizuje, že účtování mezibankovních poplatků pro všechny domácí karty bude na úrovni 0,2 % pro osobní debetní karty a 0,3 % pro osobní kreditní karty.


Nové nařízení EU v oblasti mezibankovních poplatků za karetní transakce určuje výši poplatků pro osobní debetní karty na 0,2 % z výše transakce a pro osobní kreditní karty na 0,3 %.

V prvotní fázi se regulace dotýká karet VISA a MasterCard, nicméně, počítá se s tím, že karty společností American Express a Diners Club budou regulované do konce roku 2016.

Ti, kteří využívají platební terminál, tedy automaticky očekávají, že se jim provizní poplatky sníží. Ano, to je pravda, ale nebude to snížení dramatické. Proč, tomu je právě věnován tento článek.


Z čeho se skládá bankovní provize za transakci kartou?



Asi ne všichni čtenáři našich stránek se přesně orientují ve složení poplatků za karetní transakce. Proto jsme požádali společnost SONET, s.r.o., která se zabývá vývojem a prodejem řešení pro platební terminály, o podrobné a ucelené informace o poplatcích za karetní transakce, abychom si všichni mohli udělat přesný obrázek o tom, jaké částky se z naší platby za služby nebo zboží „odlupují“ a ke komu putují.

Provize, kterou banka účtuje při platbě platebními kartami přes platební terminál, je složena z těchto složek:
  1. Mezibankovní poplatek – tzv. interchange fee: Pokud na platebním terminálu platí klient jinou kartou, než-li kartou od banky, která poskytla platební terminál danému obchodníkovi, je banka, poskytující platební terminál povinna uhradit této bance poplatek.
  2. Poplatek karetní asociaci: Platí se karetním společnostem (VISA, MasterCard, American Express a dalším), poplatky se liší od typu použité karty (kreditní, debetní, gold, platinum apod.).
  3. Interní náklady banky: Sem se řadí náklady na pořízení platebního terminálu, náklady na procesing plateb (které se platí procesingovému centru dané banky), dále náklady na údržbu terminálu (jeho servis, softwarová licence).
  4. Marže banky: Jde o výnos banky poskytující terminál.

Žebříčky a přehledy:


Důvody regulace mezibankovních poplatků z karetních transakcí



Jaké byly vlastně důvody k zavedení takové regulace? Evropská unie chtěla vytvořit rovné podmínky pro platby v celé Evropě a zvýšit tak transparentnost poplatků, podpořit hospodářskou soutěž. Regulaci prosazují zejména obchodníci ale i spotřebitelé, kteří očekávali snížení cen.

Podle zkušenosti z okolních států však ke snížení cen díky regulaci nedošlo. Regulace tak měla negativní dopad spíše na spotřebitele. Nedošlo ani k poklesu cen u obchodníků, naopak, tam kde banka musela ubrat, na druhé straně musela přidat. Takže paradoxně se náklady na akceptaci karet zvedly a banky to kompenzovaly zvýšením jiných bankovních poplatků. To znamená, že to vedlo k menšímu používání platebních karet. Proto některé státy od regulace postupně upustily.
 
To, jak regulace dopadne u nás, ukáže čas. Na jedné straně chce většina lidí bojovat proti šedé ekonomice, kterou hotovostní transakce posilují, na straně druhé, tento boj různé regulace podle zkušeností z reálné ekonomiky spíše oslabují.






Související články:



Zpět


© 2023 Scott & Rose, spol. s r.o.