Český finanční sektor by obstál i ve vleklé depresi. Rizikovost záložen hraje okrajovou roli

19.6.2013 | Michal Bubák

foto

Česká národní banka předložila veřejnosti v pořadí devátou Zprávu o finanční stabilitě. Obecným cílem těchto pravidelně zveřejňovaných zpráv je analýza a identifikace rizik pro finanční stabilitu České republiky.

V letošním roce se Zpráva zaměřuje zejména na rizika, která mohou vznikat v souvislosti s možným pokračováním recese a napjatou situací v zemích eurozóny.

Proběhlo testování pro případ nečekaně nepříznivého vývoje

Nedílnou součástí zprávy jsou zátěžové testy klíčových segmentů finančního sektoru, tj. bank, pojišťoven a penzijních fondů, a zátěžový test domácností. Odolnost finančního sektoru je testována na základě alternativního zátěžového scénáře s názvem Vleklá deprese. Uvedený zátěžový scénář je porovnán se základním scénářem, který vychází z oficiální květnové prognózy ČNB.

Zejména kvůli nejistému vývoji v eurozóně nemůžeme za krizí stále udělat tečku

Extrémní napětí na finančních trzích z konce roku 2011 utlumila kombinace opatření ECB zaměřená na masivní dodávání dlouhodobé likvidity bankám. V létě 2012 byla finanční stabilita eurozóny ale znovu ohrožena prudkým zvýšením požadovaných výnosů ze státních dluhopisů Španělska a Itálie. Zklidnění přinesla opět až ECB prostřednictvím příslibu svého prezidenta udělat cokoli pro udržení eura a připravenosti provádět stabilizační intervence na trhu státních dluhopisů, bude-li to k dosažení tohoto cíle nezbytné.

Stabilita na finančních trzích je bohužel křehká, rizika zůstávají vysoká

Přestože na finančních trzích došlo ke stabilizaci a obnovila se likvidita i na trzích rizikovějších aktiv, vyhlídky reálné ekonomické aktivity se naopak dále zhoršily. Situace proto zůstává značně napjatá, existující stabilita je velmi křehká a nelze vyloučit návrat silného napětí v důsledku vzájemné interakce mezi riziky v bankovních bilancích, klesající ekonomickou aktivitou a svrchovaným rizikem.

Rizika pro finanční stabilitu v eurozóně zůstávají vysoká. Český finanční sektor zůstal i v roce 2012 proti vnějším rizikům vysoce odolný a v některých parametrech posílil svou robustnost. Návrat domácí ekonomiky do recese a výše uvedený vývoj v eurozóně přináší řadu rizik pro budoucí udržení finanční stability i v ČR.

Jaký je rizikový scénář pro českou ekonomiku?

Hlavním rizikovým scénářem pro českou ekonomiku v následujících dvou letech zůstává výraznější propad ekonomické aktivity. Nepříznivé vyhlídky příjmové situace podniků i domácností související nejen s poklesem vnější poptávky, ale i se slabou domácí poptávkou, vytvářejí potenciál pro zvýšení úvěrového rizika. Toto riziko lze prozatím označit za krátkodobé až střednědobé. Nelze však vyloučit ani scénář, že evropská ekonomika bude vystavena dlouhodobější stagnaci hospodářského růstu.

V některých zemích toto riziko vzniká v důsledku makroekonomických nerovnováh a poruch ve finančním systému, které mají své kořeny v předkrizových časech. V jiných ekonomikách, včetně české, převažují nepřímé dopady slabého růstu u obchodních partnerů a strukturální překážky, které brání vnitřní dynamizaci ekonomické aktivity. Toto riziko posilují také některé evropské regulatorní iniciativy i určité prvky projektu bankovní unie.

Výkonnost a finanční pozice podnikového sektoru se zhoršila

Snížení ekonomické aktivity se negativně promítlo ve výkonnosti podnikového sektoru, především pak v poklesu marží a ve zhoršení ziskovosti. Platí to nejen v sektorech stavebnictví a služeb, které byly pod tlakem zhoršených finančních podmínek už v předchozích letech, ale nepříznivé signály se začínají objevovat i v odvětvích, která doposud rostla, a to včetně zpracovatelského průmyslu. Rizikovou se zde jeví především vysoká citlivost ekonomiky na poptávku v automobilovém průmyslu, která je silně ovlivňována hospodářským cyklem v EU.

Zadluženost podnikového sektoru se jeví jako udržitelná

Úvěrové riziko podniků se v roce 2012 sice vyvíjelo poměrně příznivě, když došlo k dalšímu poklesu podílu úvěrů v selhání, některé předstihové ukazatele však signalizují obnovení jeho nárůstu a lze vysledovat i mírné indikace odkládání přiznání tohoto rizika. Celková zadluženost podnikového sektoru je ale v čase stabilní a také díky sníženým úrokovým nákladům se jeví jako udržitelná.

Nízkopříjmové domácnosti se staly velmi zranitelnými

Sektor domácností se v roce 2012 potýkal především se zhoršenou situací na trhu práce, kde došlo jednak k nárůstu míry nezaměstnanosti a poklesu počtu volných pracovních míst, jednak k poklesu reálných mezd. Podíl úvěrů v selhání poskytnutých domácnostem se i díky poklesu úrokových sazeb stabilizoval.

Výjimkou je segment spotřebitelských úvěrů. Dopady do celkového úvěrového rizika jsou však omezeny poměrně nízkým a dále se snižujícím podílem těchto úvěrů na celkovém objemu úvěrů.

Pro další vývoj úvěrového rizika sektoru domácností bude podstatná finanční situace mladých domácností v Praze, Brně a okolí, které mají největší objem úvěrů. Zátěžové testy sektoru domácností indikují citelně vyšší zranitelnost nízkopříjmových domácností a rostoucí míru jejich předlužení ve všech testovaných scénářích.

Pokračoval pokles cen nemovitostí a počtu nemovitostních transakcí

Ceny rezidenčních nemovitostí pokračovaly i v roce 2012 v sestupném trendu minulých let, přičemž jejich poklesy byly v souladu s vývojem reálné ekonomiky. Pokles cen byl doprovázen snížením počtu a objemu nemovitostních transakcí. Zlepšení nenastalo ani v sektoru komerčních nemovitostí. Souběžně docházelo ke zlepšování ukazatelů udržitelnosti cen rezidenčních nemovitostí, což spolu s dalšími odhady indikuje, že se ceny s největší pravděpodobností pohybují blízko svých fundamentálních hodnot.

V rámci trendu poklesu aktivity na českém trhu nemovitostí je nicméně zřejmý diferencovaný vývoj cen i počtu transakcí podle různých regionů, kdy v Praze klesají mírněji než ve zbytku ČR, nebo dokonce mírně rostou.

Vývoj ve finančním sektoru byl pozitivní i přes nepříznivý ekonomický vývoj

Vývoj v roce 2012 byl z pohledu českého finančního sektoru pozitivní, nicméně vlivem poklesu ekonomické aktivity se snížil meziroční růst jeho bilanční sumy. V bankovním sektoru došlo ke zvýšení kapitálové přiměřenosti, ziskovosti a k nárůstu objemu klientských depozit domácností, přičemž jejich největší absolutní přírůstky zaznamenal segment malých bank vzhledem k průměrně vyšším úrokovým sazbám, které tyto banky nabízely.

Z pohledu vzájemné provázanosti českých bank a jejich mateřských skupin byl vývoj v posledním období spíše příznivý a celkové expozice domácích bank na jejich mateřské skupiny poklesly, k čemuž přispěla i změna regulatorních limitů stanovených ČNB.

Růst aktiv zaznamenaly téměř všechny segmenty finančního trhu

Zvýšení počtu klientů spojené s významným růstem bilanční sumy zaznamenal rovněž segment družstevních záložen, a to navzdory svému rizikovějšímu profilu. U stavebních spořitelen pokračoval pokles tržního podílu v oblasti úvěrů na bydlení, který je v rozhodující míře způsoben vyšší cenovou konkurenceschopností úvěrů na bydlení poskytovaných bankami. Pojišťovny vykazují nadále solidní kapitálovou vybavenost a ziskovost, sektor penzijních fondů je ovlivněn změnami v návaznosti na důchodovou reformu, nicméně je i nadále vysoce stabilní. Fondy kolektivního investování přešly v roce 2012 po předešlých ztrátách do kladných zisků, naproti tomu nebankovní zprostředkovatelé financování aktiv zaznamenali mírný pokles poskytnutých úvěrů, ale i mírné snížení úvěrového rizika.

Úvěrová rizika v záložnách se zvyšují

I přes relativní meziroční zlepšení některých agregátních ukazatelů rizikovosti či míry krytí úvěrů v selhání družstevních záložen se vývoj těchto ukazatelů v prvním čtvrtletí roku 2013 podstatně zhoršil. Rizikem pro družstevní záložny je zejména udržování relativně vysokých úrokových sazeb na vkladech v současném období nízkých sazeb, což vytváří podnět poskytovat rizikové úvěry s vyšší úrokovou sazbou. Segment družstevních záložen zároveň vykazuje vysokou koncentraci poskytnutých úvěrů. Případné problémy se splácením závazků u významných klientů by mohly ohrozit stabilitu záložen. Některé instituce by také měly výrazně zvýšit obezřetnost svého podnikání a kvalitu řízení rizik.

Banky, pojišťovny a penzijní fondy v zátěžových testech obstály

Provedené zátěžové testy dokládají, že bankovní sektor zůstává i v recesi vysoce odolný vůči scénářům nepříznivého vývoje. Banky disponují vysokým kapitálovým polštářem, který umožňuje absorbovat negativní šoky a udržet celkovou kapitálovou přiměřenost sektoru dostatečně nad 8% regulatorní hranicí i v případě velmi nepříznivého scénáře. Banky obstály také v zátěžovém testu likvidity.

Rovněž sektor pojišťoven vykázal díky svému vysokému kapitálovému polštáři dostatečnou míru odolnosti vůči nepříznivému vývoji.

Sektor penzijních fondů zůstává citlivý na volatilitu cen držených cenných papírů, navýšení kapitálu v průběhu roku 2012 však jeho odolnost ve srovnání s minulým rokem posílilo.

Související články:

Zlatá Koruna vybrala nejlepší bankovní produkty tohoto roku

Že regulace mezibankovních poplatků spotřebitelům nepomůže, se už jednou ukázalo

Odborná anketa Pojišťovna roku zná své vítěze za rok 2012

Banky ve střední a východní Evropě mají dobré vyhlídky i letos

Český veřejný dluh v optice Evropské Unie: Žádný zázrak ani tragédie

Žebříčky a přehledy:

Žebříček s nejlepšími spořicími účty podle odborníků - zde

Přehled celé nabídky spořicích účtů - zde

Zpět

domů | zobrazit plnou verzi Spravovat nastavení cookies