Slovník použitých pojmů
Beta
Jde o koeficient k měření tržního rizika. Měří relativní pohyby (fluktuace) ceny fondu (či akcie) vůči trhu. Obvykle se jako trh (tržní portfolio) používá příslušný index. Pro výpočet se používají hodnoty výnosů obvykle za posledních 36 měsíců a tyto se porovnají s měsíčními hodnotami indexu. Takto získaná statistická míra odráží fluktuace výnosu vůči tržnímu indexu. Pro dobře diverzifikované akciové portfolio, které se pohybuje synchronizovaně s trhem, je hodnota beta rovna 1. Pokud je hodnota faktoru vyšší než 1, pak má daná investice nadprůměrnou volatilitu. Hodnoty beta faktoru znamenají vyšší riziko (např. pokud má fond beta koeficient 1,5 a trh vzroste nebo poklesne o 10 %, můžeme očekávat růst nebo pokles tohoto fondu o 15 %). Fondy, které mají beta koeficient nižší než 1, se pohybují v okolí nebo ještě méně než samotný referenční trh. Příkladem mohou být defenzivní portfolia, která investují zejména do akcií s nižší volatilitou (akcie firem působících ve službách nebo realitách mají obvykle nižší hodnoty).
Alpha
Tento koeficient vyjadřuje tzv. nadvýnos dosažený manažerem fondu, který ale může nabývat i záporné hodnoty. Alfa udává, o kolik manažer svými vybranými cennými papíry (zejména akciemi) překonává výnos trhu či o kolik za ním zaostává. Vysoké hodnoty alfa koeficientu je možno dosáhnout pouze s poměrně koncentrovaným portfoliem a s podstoupením takzvaného aktivního rizika. Čím širší je portfolio, tím menší je hodnota jeho aktivního rizika, až nakonec v portfoliu zůstane jen riziko tržní.
Capital Assets Pricing Model (CAPM)
Jde o model, který vyjadřuje vztah mezi rizikem a očekávaným výnosem a který je používán při oceňování rizikových cenných papírů.
Sharpe ratio
Jedním z nejznámějších a také nejčastěji používaných koeficientů k hodnocení fondů, je Sharpe ratio (Sharpeho poměr). Podle něj je výhodnější ta investice, jejíž poměr výnosu nad bezrizikovou mírou a rizikem (daného volatilitou) je vyšší. Jde tedy o míru prémie k podstoupenému riziku. Sharpeho poměr bere v potaz celkové riziko (a ne benchmark) a proto se hodí také pro porovnávání fondů napříč všemi kategoriemi
Jensen‘s alpha
Jensenova alfa, jako koeficient pro hodnocení fondů, je založena na modelu oceňování kapitálových aktiv. Pojmenována je po jeho tvůrci Michaelovi C. Jensenovi. Jensenova alfa počítá přesah výnosu, který portfolio vygeneruje nad výnosem očekávaným. Toto měření výnosu je také známé samotně jako Alfa. Jensenova alfa měří, kolik z podílu výnosu portfolia odpovídá schopnosti manažera přinést nadprůměrné výnosy, a to vše očištěné o tržní riziko. Čím vyšší je tento poměr, tím lepší jsou o riziko očištěné výnosy a lepší vypořádání se systematickým rizikem trhu. Portfolio s trvale kladným přesahem výnosu bude mít pozitivní alfu, zatímco portfolio s trvale záporným přesahem výnosu ji bude mít negativní.
SML
SML je Přímka trhu cenných papírů, která je součástí CAPM. Získá se kombinací hranice efektivních portfolií s bezrizikovým aktivem. Přímka je vykreslena v grafu, kde na vodorovné ose máme směrodatnou odchylku, na ose svislé je očekávaná výnosnost. První bod přímky znázorňuje situaci, kdy veškeré bohatství investujeme do bezrizikového aktiva. Bod L (viz obrázek níže) znázorňuje jednu kombinaci rizikových a bezrizikových aktiv, M poté veškeré bohatství uložené v rizikových aktivech.
|
