Podílové fondy - FinSeriál díl 10

12.4.2023 | Tomáš Smetana | foto: Finparáda.cz

foto

Přinášíme vám nový Finparáda FinSeriál, kde se v připravené sérii článků dozvíte o aktuálních tématech z oblasti financí, investic a nemovitostí. V desátém díle s názvem „Podílové fondy“ se dozvíte informace o tom, co jsou to podílové fondy, jak fungují, jak se dělí a jaké jsou jejich výhody a nevýhody.

Podílový fond sdružuje prostředky od různých investorů a za ty pak Portfolio manažeři fondu nakupují do portfolia cenné papíry. Nejčastěji jsou to akcie, dluhopisy, či různé měny. Investor vložením prostředků do podílového fondu nakupuje tzv. podílové listy. Nepřímo tak podporuje různé společnosti, sektory či ekonomiky zemí. Díky tržním změnám cen těchto cenných papírů pak může v dlouhém období zhodnotit úspory. Jedná se tedy o formát kolektivního investování.

Skrze akciový fond získává investor nepřímo podíl ve firmách, které tyto akcie emitovaly. Pokud se firmám či danému trhu daří, roste obvykle i cena akcií těchto firem a roste tak i hodnota podílového fondu (roste cena podílových listů). Prostřednictvím dluhopisů zase investor půjčuje, ať už státu (státní dluhopisy) nebo třeba různým firmám (korporátní dluhopisy).

Díky tomu, že do fondu investuje více investorů, se vybere větší objem peněz než od jednoho investora. Manažer fondu pak může nakoupit více a zajímavější či věhlasnější firmy. Podílový fond tak zprostředkovává i ty příležitosti, ke kterým se běžný člověk nedostane.

Srovnání podílových fondů z nabídky bank najdete zde

Jak fungují podílové fondy a pro koho jsou vhodné

Podílové fondy jsou vhodné pro všechny typy investorů, kteří jsou ochotni své volné finanční prostředky investovat na delší dobu, ideálně v řádu několika let. Výhodou je, že do mnohých podílových fondů lze průběžně investovat i malé částky, což je atraktivní způsob investování především pro drobné investory.

Podíl v otevřených podílových fondech není nijak časově ohraničen. Investor si sám může určit, jak dlouho chce dané podílové listy držet, přičemž dlouhodobější investice většinou mohou přinést zajímavější zhodnocení. Investor si může kdykoliv přikupovat další podílové listy. V případě vystoupení z fondu, lze požádat investiční společnost o odkup podílových listů a ona tak musí neprodleně učinit. Výjimkou není ani převod mezi jednotlivými fondy v rámci investiční společnosti.

Pokud podílový fond úspěšně hospodaří, roste cena podílových listů. Rozdíl mezi nákupní cenou podílových listů a jejich odkupní cenou je výnosem pro investora. Výnos většinou není vyplácen průběžně (existují výjimky), ale investor jej získá teprve prodejem zpět investiční společnosti. Čistý výnos pak také závisí na výši poplatků a vůbec všech nákladů spojených s investicí.

Fondy si většinou účtují vstupní a výstupní poplatky. Kromě toho si investiční společnost účtuje i roční poplatek za správu vaší investice. Mohou zde být i jiné náklady a poplatky, proto je při nákupu podílových listů vhodné sledovat, jakou mají tzv. TER (Total Expense Ratio) tedy celkový nákladový poměr. Podle tohoto ukazatele může investor porovnávat hospodárnost jednotlivých podílových fondů.

Rozdělení podílových fondů

Podílové fondy můžeme dělit do různých kategorií např. dle aktiv, investiční strategie, cílové skupiny investorů.

Podílové fondy otevřené vs. uzavřené:

Otevřený podílový fond má povinnost od podílníků odkupovat podílové listy zpět za jejich aktuální kurz (minus poplatky) a zároveň nemá omezen počet vydávaných podílových listů. S podílovými listy lze obchodovat na kapitálových trzích.

Uzavřený podílový fond nemá za povinnost odkupovat podílové listy od podílníků, lze s nimi však obchodovat na kapitálových trzích. Kromě toho má omezený počet vydávaných podílových listů, a to jak minimálně, tak maximálně. Prodej minimálního počtu navíc musí proběhnout v určitém čase.

Podílové fondy podle aktiv:

Akciové – fondy zaměřující se na cenné papíry, především na akcie. Mají největší výnosy, zároveň ale také vyšší kolísavost.

Smíšené – fondy, které jsou zpravidla namíchány z méně volatilních akcií a rizikovějších dluhopisů. Poměr akcií bývá větší.

Dluhopisové – investují do dluhových cenných papírů, obvykle do dluhopisů s delší splatností.

Fondy peněžního trhu – investují do různých nástrojů peněžního trhu, jako jsou dluhopisy (s kratší splatností), pokladniční poukázky, depozitní certifikáty apod. Sice vykazují téměř nulovou kolísavost, ale jejich výnosy jsou nízké.

Nemovitostní – jejich obsahem jsou nemovitosti a cenné papíry na ně navázané. Tyto fondy zpravidla nekorelují s akciovými indexy, mohou tedy být vhodným zajišťovacím prvkem investičního portfolia

Komoditní - fondy investují do různých cenných papírů navázaných na komodity, někdy i do komodit samotných

Fondy fondů – jejich portfolio tvoří podílové listy jiných podílových fondů. Zpravidla menší riziko, ale vysoká poplatková zátěž (zdvojení poplatků).

Devizové – fond investuje do měny dle konkrétní strategie, jejich používání není příliš rozšířené.

Indexové fondy - fondy sledující určitý index (např. S&P 500, Euro Stoxx 50, atd.).

Podílové fondy podle investiční strategie:

Teritoriální – zaměřující se na konkrétní země nebo kontinenty, oblíbené jsou např. fondy rozvíjejících se ekonomik. Diverzifikace je zde nižší, což znamená vyšší riziko.

Sektorové – sledují určitý ekonomický sektor (finance, moderní technologie, značky zaměřené na luxusní zboží...). Nižší diverzifikace, vyšší riziko.

Fondy velkých hráčů (Blue Chips - Stock market) – investují do renomovaných značek (Pepsi, Microsoft, Ford Motors...), zpravidla bezpečnější akciové investice.

Fondy rozvíjejících se ekonomik – fondy zaměřené na lokality s dlouhodobě velice vysokým potenciálem růstu. Mohou být buď celosvětové nebo lokální. Tyto investice jsou v krátkých obdobích velice volatilní a velice snadno podléhají tržním výkyvům, je tedy potřeba počítat s dlouhým investičním horizontem.

Dividendové fondy – fondy, jejichž hlavním úkolem je poskytovat investorovi pasivní příjem z dividendového výnosu akcií, popř. z úroků dluhopisů. Investor tedy získává příjem nikoliv pouze při prodeji cenných papírů, ale i v celém průběhu jejich držení.

Chráněné fondy – fondy, které jsou zajištěny speciálními instrumenty a deriváty. Tyto fondy mají tzv. garanta, který ručí za splnění závazků vyplývajících z garance. V naprosté většině případů je garantovaná vložená částka, u některých produktů je garantovaný i minimální výnos.

Fondy životního cyklu – investiční strategie, které kopírují životní cyklus člověka a zajišťují, že ke konci doby investování nebude kapitál ovlivněn rozsáhlými tržními výkyvy. Zpravidla fungují tak, že investiční program životního cyklu postupně přestupuje mezi předem nastavenými podfondy, v nichž je odstupňované riziko podle doby, která zbývá do konce horizontu. Bývají využívány k důchodovému plánování.

Podílové fondy podle cílové skupiny investorů:

Fondy pro širokou veřejnost (Mass retail fondy) – dostupné i pro velice malé investory díky nízkým limitům minimální investice.

Fondy pro institucionální investory – jsou určené pro korporace a státní správu, které v nich mohou zhodnocovat finanční rezervy. Tyto naopak mají stanovené vyšší minimálními částky pro investice.

Fondy kvalifikovaných investorů – specifická kategorie fondů. Díky těmto nástrojům lze investovat např. do umění, veteránů, vína nebo dalších investičních či podnikatelských příležitostí.

Riziko podílových fondů

Investování do podílových fondů samozřejmě není bez rizika. Je to kvůli tomu, že tržní cena jednotlivých cenných papírů může kolísat a tím pádem i hodnota investice.

Kvůli možnému kolísání investice v čase se obecně doporučuje do fondu investovat na delší časové období. Tím se riziko kolísání investice co nejvíce rozloží. Celkové riziko je pak nižší a investor si zvyšuje pravděpodobnost možného zhodnocení.

Riziko kolísání investice se snižuje i tím, že ve fondu běžně najdeme desítky až stovky cenných papírů. Diverzifikace v základu znamená, že neinvestujete nikdy jen do jedné firmy, ale vždy do několika různých firem. Některé fondy umožňují vybírat i napříč sektory, či různými aktivy. Čím je diverzifikace vyšší (více různých aktiv, firem, sektorů, zemí), tím více se snižuje riziko.

Investování do podílových fondů je přísně kontrolováno a regulováno Českou národní bankou. Ta schvaluje a dále kontroluje jednotlivé produkty. Kontroluje např. zda se nepřekračují limity v rámci zvolených strategií dle statutů fondů. Nebo veškeré informace, které jednotlivé investiční firmy publikují, aby klient nebyl nikdy uveden v omyl.

Výhody a nevýhody

Investování do podílových fondů oproti individuálnímu investování do dluhopisů, akcií nebo jiných finančních nástrojů poskytuje investorům mnoho výhod. Jednou z nich je diverzifikace, kdy jeden podílový fond může mít ve svém portfoliu až stovky cenných papírů od různých emitentů, díky čemuž dosahuje fond požadované úrovně diverzifikace.

Investor ocení i likviditu, jelikož může podíly ve fondu kdykoliv prodat. Fond má povinnost odkoupit podíly investora za hodnotu podílu.

Další výhodou podílových fondů je i odborná správa profesionální investičním manažerem, který má přístup k velkému množství informací, analytických zpráv a rovněž ke zkušeným obchodníkům s cennými papíry. Rozhoduje, které investice má nakoupit nebo prodat.

Mezi další výhody dále patří dostupnost a jednoduchost, nízké náklady nebo daňové zvýhodnění, kde jsou fyzické osoby dle zákona osvobozeny od daně z příjmu z výnosu cenných papírů, jsou-li drženy alespoň 3 roky.

Kromě mnohých výhod jsou s investováním do podílových fondů spojené i některé nevýhody. Na rozdíl od bankovních vkladů nepodléhají investice do podílových fondů zákonné ochraně vkladů.

Další nevýhodou v případě některých fondů je, že po započtení prodejních poplatků a vysokých operačních nákladů může být konečná výkonnost z držby podílů výrazně snížena.

Jednou z dalších nevýhod je, pokud investor neinvestuje své prostředky do investičních fondů pravidelně. Může se mu lehce stát, že nakoupí podíly v investičním fondu ve velmi nevhodnou dobu.

U investičních fondů není stanovena minimální doba. Vzhledem k častým výchylkám kurzů na kapitálových trzích není investice do fondů vhodná pro krátkodobé spoření, což může být další z nevýhod.

Související články:

UNIQA účastnické fondy pod lupou: Jaká je jejich aktuální výkonnost?

Nikdy není pozdě začít. Investiční strategie pro starší investory

Ženy více investují

Spoření na stáří: Využijte daňové odpočty na maximum

Nejlepší finanční produkty podle veřejnosti. Hlasujte na Finparádě

Zpět

domů | zobrazit plnou verzi Spravovat nastavení cookies